1970

Po odchodu Buddyho potřeboval Jimi opět bubeníka. V plánu bylo obnovit Experience na připravované turné, a tak se za bicí vrátil Mitch, který by hru s kytarovým mágem nikdy neodmítl. Začátek turné byl v dubnu 1970 a především ze začátku se neslo na vlnách dobrých kritik. Experience nebyli sice v původní sestavě, ale hráli dobře. Jimi dokonce splnil slib, když jako své předskokany oslovil přátelé ze střední Luthera Rabba a Ronniho Hammona, kteří měli kapelu s názvem Ballin' Jack. Jimi byl k přátelům velmi štědrý, ovšem oba byli zdrceni z toho, co za dobu, kdy se neviděli, udělali z Jimiho drogy. Jimi rád utíkal do své neslavné minulosti a mnoho času trávil v šatně Ballin' Jack, dokonce často po koncertech společně jamovali, nazývali to jako "seattleský zvláštní program". Paradoxem bylo, že v těchto chvílích podával Jimi Hendrix nejlepší výkony.  Další koncerty už tolik úspěšné nebyly. V Madisonu byl sjetý a vyjadřoval se zvláštním způsobem o válce ve Vietnamu, většinu času lidé ani nechápali, co se snaží říct a v Berkeley poprvé otevřeně věnoval píseň Černým panterům.

            Koncertní šňůra opět doputovala až do rodného Seattlu. Pokud se předpokládalo, že tady se Jimimu nálada zlepší, rozhodně se tak nestalo. Jeho bratr byl ve vězení a sám Jimi nějak nevěděl, jak se svým životem naložit, dokonce se po 8 letech odvážil zavolat své tehdejší snoubence Betty Jean, ovšem už ani s tou si neměl co říct. I samotný koncert se nesl v poněkud ponurém duchu. Celý den pršelo a nebylo vůbec jisté, zda se koncert bude konat. Nakonec se konal, Jimi během písně "Message To Love" odešel, po chvíli se ale vrátil. Celý koncert ukončil "Foxy Lady" a rozhodl se nic nepřidávat. Byl velmi zklamaný z toho, že se mu ještě nikdy nepodařil koncert v jeho rodném městě tak, jak by si přál. Chvíli si užíval se svou rodinou, pak se ale rozhodl vzít rodinné přtelkyně do města. Mezi nimi byly dcery Dorothy a Delores. Ovšem nejeli na žádnou párty, Jimi projížděl svým městem a ukazoval dívkám místa, která pro něj měla nějaký význam. Chtěl se podívat i na hrob své matky, ale cestu k němu ve tmě nenašli. Jimi měl velmi nostalgickou náladu, ale se zájmem povídal o jeho jazzových projektech, které měl na podzim v plánu. I lidé, kteří ho neznali by si museli všimnout, že něco není v pořádku, natož lidé, kteří ho milovali nejvíce ze všech. Buster byl velmi unavený a zklamaný.

            Odpočinek Jimi velmi potřeboval, a tak mu přišlo vhod natáčení filmu Rainbow Bridge, které probíhalo na Havaji. Režisérem filmu byl Chuck Wein a mělo to být jakýmsi okénkem do různých subkultur tehdejší doby. Pro Jimiho to byly zasloužené prázdniny, i přestože si odskočil na koncert do Honolulu. Během nich však stále nedokázal zcela vypnout a odpočinout si od negativních věcí, které ho v té době provázely. Ať už to byl soud kvůli otcovství Tamiky nebo rozhodnutí, že již nechce spolupracovat s Jeffreym. Na náladě mu ani nepřidávalo to, že na něj byly stále kladeny vysoké nároky ze strany fanoušků. Jimi Hendrix už byl ze všeho unavený. Světlým okamžikem se zdálo být slavnostní otevření nahrávacího studia Electric Lady, které bylo v srpnu 1970. U takové události samozřejmě nemohla chybět velká jména tehdejší hudební scény. Ovšem párty se zvrhla a Jimi si z ní odnesl především negativní vzpomínky. Otevření navštívila také oblíbená groupie Devon, na které se velmi podepsalo pravidelné užívání heroinu. Tu noc ji Jimi požádal, aby mu už zmizela ze života, tu noc se tak stalo.

            Vypadalo to téměř jako prokletí, nic se Jimimu nedařilo a mnoho světlých chvil neměl. Možná jednou takovou chvílí bylo setkání s dánskou modelkou Kirsten. Ta mu byla oporou v těžkých chvílích především na evropském turné. Když ve Stockholmu zjistil, že je otcem dalšího dítěte a to Jamese D. Sundquista, když se na tom stejném místě zhroutil přímo na pódiu a i když měl technické problémy na festivalu Isle of Wight. Krásné okamžiky zažil akorát u Kirsten v Dánsku, když se u ní doma pořádně najedl a vyspal. Koncert v Kodani byl ale také jediným, který byl z celého turné povedený. Poté se jejich cesty rozešly a Jimi byl opět tam, kde byl před tím. Poté co v Německu založili Helľs Angels požár přímo na pódiu, ukradli veškeré tržby a Billy se musel kvůli špatnému stavu po drogách vrátit zpátky do Ameriky, Jimi zbytek turné zrušil. Po zrušení turné a potvrzeném rozchodu s Kirsten se po Jimim slehla zem. Sháněli ho právníci, manažeři, ale koho si Jimi nechtěl najít sám, s tím se nesetkal. Potkal se s Kathy a také Lindě předal kytaru jako poděkování za to, že mu v minulosti kytaru koupila. Naposledy si Jimi zajamoval s Ericem Burdonem. Všechny tyto události sdílel ještě s někým a to s vysokou blondýnkou Monikou Dannemann. Monika byla, podle lidí z Jimiho blízkosti, žárlivá a panovačná. To dokázala i ve chvíli, kdy si pro Jimiho přijela na jednu párty. To bylo poslední místo, kde ho většina jeho přátel viděla živého. Tu noc si vzal Jimi prášky na spaní a v noci se udusil svými vlastními zvratky. Stejně jako u jiných hvězd je jeho smrt opředená různými mýty. Fakt je ten, že Monika mu nepomohla, Eric uklidil pokoj od všech drog a když přijela sanitka s policisty, našli už pouze opuštěné Jimiho tělo na posteli. Tak Jimi Hendrix skončil, nedožil se svých 28 let, 18.9.1970 zemřel, jak marocká vědma předpověděla. Na jeho pohřeb přišlo mnoho jeho hudebních přátel i rodina. Po pohřbu se odehrála jam session, jak si Jimi přál, všichni ale kytarového mága, který tam znatelně chyběl, vyhlíželi marně.